neděle 30. září 2012

Mokrá písnička







 
Mokrá písnička
Jiří Havel

Po klávesnicích střech
hopsají malé tlapičky,
a rozechvělé paličky
bubnují na oknech.

Andělské zvonky padají 
na uplakaný plot.
Slyšíte ? Mraky skládají
písničku z mokrých not.







Už dozrává




Už dozrává...
Jiří Havel

V houpačce větví jablíčko si zraje,
zvědavě kouká do celého kraje,
poslouchá včely, motýly, i vosy,
nazpaměť zná všechny písně kosí,
zrána, když září rosa z trávy,
nosí mu vítr čerstvé zprávy,
v poledním slunci lehce podřimuje,
i ve snu sládne, proto sladko mu je.

V noci pak, mezi přivřenými víčky,
sleduje do usnutí večerníčky,
které mu měsíc promítá.
Mluvit však o nich odmítá.

Co ví, čím voní, co v něm zní,
dozví se jen ten, kdo je sní...










pondělí 24. září 2012

2.



Dnes :
voňavý čaj
výroba zvonečků
studie přírodnin a 
Norah Jones









































Říjen






Říjen
Jiří Havel

Všem posílá obálku, a v ní jednu zvláštní zprávu:
stromy tě zvou na výstavu do lesů a do parků.
Vidět bude ze všech míst, a kdo přijde, na oplátku
odnese si na památku krásně obarvený list.



http://images1.wikia.nocookie.net/__cb20120917224727/creepypasta/images/0/00/Leaves_falling.jpg












Jablko




Jablko, loupej se mi.
František Hrubín

Jablko,loupej se mi,
jadýrka dáme zemi,
stopku trávě, vůni větříčku,
zubům slupky, maso jazýčku.













Podzim




Podzim
Miroslav Zounar

Na mezi usnul stín,
přikryl se vůní kopretin.
Šípek už přestal zimou píchat
i křeček přestal trochu kýchat.
Vítr vzal housle pod bradu,
začal hrát svoji baladu o tom,
že léto končí.



http://www.synful.com/Images/Violin%20Hand%20iStock_000000278306_L2.jpg





úterý 18. září 2012

Švabinský



Max Švabinský
1873-1962





Profesor Max Švabinský (celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský,
Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován
pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik.
Narozen v Kroměříži, své dětství ale strávil v okolí Ostravy.
Příkladnou celoživotní prací, spojenou s neutuchající láskou k přírodě,
vytvořil dílo, jež prověřil čas. Na jeho portrétech se můžeme setkat
s mnoha významnými osobnostmi jeho doby. Společně s Janem Preislerem,
Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem patří ke generaci umělců,
kteří položili základy našeho moderního výtvarného umění 20. století.
Švabinský se také velkou měrou podílel na zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě.


Ocenění

Byl mimo jiné zakládajícím členem SČUG Hollar,
členem SVU Mánes, kuratoria Moderní galerie,
vídeňského spolku umělců Hagenbund a Société nationale des Beaux-Arts v Paříži.
rytířem Řádu čestné legie, profesorem C. k. Akademie umění v Praze,
osmkrát jejím rektorem,
doživotním čestným profesorem Akademie výtvarných umění v Praze,
nositelem Řádu republiky (1958),
akademikem-korespondentem Real Academia de Bellas Artes v Madridu
a laureátem ceny italské vlády za kolekci leptů.
Po Švabinském jsou pojmenovány ulice v Sokolově, Kladně, Praze,
Ostravě, Olomouci, Bratislavě, Nitře a v řadě dalších měst.

Dílo

Mezi techniky, kterým se v průběhu života věnoval, patřily:

Umělcův žánrový rejstřík: portréty, krajinomalba, ilustrace,
Mezi nejznámější obrazy Švabinského patří:
  • Splynutí Duší, 1896, olej, plátno, 65,5×45,5 cm
  • Kulatý portrét, 1897, olej, plátno, ø 105,5 cm
  • Růžový portrét, 1898, olej, plátno, 152×135 cm
  • Chudý kraj, 1900, olej, plátno, 179×246 cm
  • U stavu, 1900–1901, pero, tuš, 30×30 cm
  • Kamélie, 1903, pero, štětec, tuš, akvarel, 122×60,7 cm
  • Dvě matky, 1903, pero, štětec, tuš, akvarel, 140×112 cm
  • Žnečka, 1910, sgrafito na štítě Pecháčkova statku v Kozlově u České Třebové
  • Malá rodinná podobizna, 1912, pero, štětec, tuš, akvarel, 83×110 cm